Proběhla konference Bezpečně Spolu 2023: ZÁVĚRY

25. 04. 2023

Proběhla konfrence Bezpečně Spolu 2023 dne 28.3.2023 v Brně Maximus resortu, kterou pořádala Společná Vize a Arrano Group s.r.o. za podpory Ředistelství silnic a dálnic ČR a České komory autorizovaných inřženýrů a techniků činných ve výstavbě.  Letošní rok měl pouze jedinou změnu, a to že po 12 ti letech konfrence nezískala záštotu MPSV. Tuto informaci jsme odbrželi 3 dny po konání konference a tutíž se i ukazuje zájem o tuto profesi. Musí říct, že odborně tato konfrence hostila mnoho významných odborníků na poli bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi, kteří roky odvádí skvělou práci a oboru se věnují nejen z hlediska financí, ale opravdu zájmu a nadšení. Bohužel tak jak to při konání větších akcí bývá, tak ani této akci se nevyhnuly problémy, a tak někteří z řad přednášejících onemocněli včetně fotografa:-) Tímto se tedy omlouvám za velmi nekvalitní fotodokumentaci z konference.

Pokud se můžeme věnovat závěrů z konference, tak je vezměme postupně:

1. První přednášku za paní JUDr. Adaámkovou nakonec přednášela Mgr. Svatava Hrubá, předsedkyně Společné Vize, která rozšířila svou přednášku o trestně právní povinnosti KOO BOZP na staveništi. Hodně jsme se věnovali Plánu BOZP v přípravě stavby a jeho následné aktualizaci. Ze soudních rozsudků vychází najevo, že největším problémem je nekonkrétnost a zoběcňování jednoltivých plánů BOZP. Takový poznatek vychází i se soudního rozsudku pádu mostu ve Vilémově. Mnoho Koordinátorů BOZP si neuvědomuje, jak významný je Plán BOZP dokument na stavbě. V podstatě je to pro ně příručka podle které mají být kontrolovány jednoltivé postupy prací zhotovitelů. Z hlediska zkušeností z akreditované společnosti je kvalita zpracování Plánů BOZP opravdu na velmi slabé úrovni. Za nejhorší chybu je považováno zpracování plánu BOZP, který neodpovídá rozsahem ani obsahem příloze č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dikuse pak následně proběhla na téma, zda postupy, které plán BOZP v danou chvíli neobsahuje např. zemní práce, zda v plánu BOZP ponechat s textem neobsahuje, práce se nebudou provádět atd. nebo vůbec v plánu BOZP tuto pasáž neuvádět a vymazat ji. Názory se různí, každopádně odbornící ze Společné Vize se přiklánění k zahování těchto pasáží, neboť se v rámci stavby mohou vyskytnout a tedy tato pasáž může být aktualizovaná. Navíc si zpracovatel i zkontroluje zdali se všem jednotlivým postupů v rámci zpracování věnoval. Dalším důležitým tématem je i aktualizace plánu BOZP,  v jakém znění může vypadat. Dle zákona zadavatel stavby zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán podle druhu a velikosti plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. Jakým způsobem má aktualizace plánu BOZP vypadat zákon nespecifikuje. Je tedy diskutabilní zda může být aktualizován zápisem z KD BOZP. Což narážíme na další problém výkonu činnosti KOO, kdy plán BOZP může být aktualizován zápisem z KD BOZP, ale tento zápis můsí mít však parametry jednoltivých postupů dle plánu BOZP, na který se odkazuje. Zápisy z KD BOZP jsou často pouze výčtem závad a upozornění na rizikové stavby na stavbě, neřeší koordinaci a postupy prací jednoltivých zhotovitelů. Takže na závěr shrnutí přednášky je, že koordinátoři BOZP mají ještě dloiho cestu z hlediska zlěpšení úrovně plánu BOZP, kdy je opravdu potřeba umět pracovat s projektovou dokumentací stavby a dlouhou cestu zpracovat kvalitní zápis z KD BOZP, který je o nastavení koordinační opatření a konkrétních pokynů vůči zhotovitelů na staveništi. Na základě toho zjištění bude Společná Vize pořádat workshop pro KOO BOZP na staveništi. V dnešní době ve většině pozic na staveništi dochází k zhoršení kvality práce, přestože je tlak na zvyšování cen za provedenou službu.
   
   
2. Ing. Jindřich Pater jako místopředseda ČKAIT nám již roky pomáhá dostat se více do stavařské problematiky, roky upozorňuje na potřebu propijit stavební zákon s výkonem činnosti KOO BOZP. Přestože všichni víme, že našimi spolupracovníky jsou projektanti a jednoltivý zhotovitelé, tak v rámci legislativy ve stavbnictví ztrácíme podporu k zavázání k vzájemné spolupráci. V dnešní vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů je alespoň požadavek na projektanta, aby zadavteli sdělil zásady BOZP na staveništi a povinnosti, za kterých se určuje KOO BOZP. Prezentovány byly právní předpisy související ve výstavbě s činností Koordinátora BOZP na staveništi ve vazbě na stávající stavební zákon č. 183/2006 Sb. Zejména se jednalo o zákon o požární ochraně, zákon o vyhrazených technických zařízeních, zákon o znalcích vč. k nim vydaných aktuálních prováděcích předpisů. Současně bylo provedeno srovnání s novým stavebním zákonem a vývojem je ho dvou novelizací i jeho dopadem na vyhlášku o projektové dokumentaci staveb a vyhlášku o technických požadavcích na stavby připomenuta byla potřeba součinnosti rozhodujících účastníků ve výstabě: stavebník, projektant, stavbyvedoucí, technický dozor stavebníka a koordinátor BOZP na staveništi.  
   
   
3. Mgr. et Mgr. Petr Jelínek představil mětodu zadávání veřejných zakázek BEST VALUE APPROCH. Metoda Best Value Approach (BVA) spočívá ve zcela odlišném pojetí zadávání zakázek a řízení projektů obecně a je tak příležitostí pro získání přidané hodnoty a kvalitního plnění. Šlo především o přestavení dalších možných metod pro zadavatelé staveb, kteří nechtějí soutěžit jen na nejnižší cenu. Metoda má několik kritérií a kol výběru, kdy cena nehraje hlavní roli. Rozhodně to dává šanci na trhu využít i schopnosti, které jednotlivý účastníci mají nad rámec legislativy. Výhodou můžou být např. inovativní nástoroje, které společnost či OSVČ využívá. Jednotlivá pravidelná vzdělávání v oboru své činnosti. V těchto metodách je tedy možné zúročit v rámci soutěže i další věci v rámci činnosti jednoltivých účastníků. Zadavatel tak má šanci lépe posoudit vhdoné nabídky pro daný typ soutěžené služby/zakázky. V metodě Best Value je váha cenové nabídky 30 %. Kvalitativní hodnocení s vahou 70 % je zaměřeno na úroveň expertizy, rizika a přidané hodnoty. Nedílnou součástí je také pohovor s klíčovými členy týmu, který může mít váhu mezi 20–30 %, stejně jako cena. Tato metoda dává veřejným zadavatelům příležitost vybrat si uchazeče, pokud zcela zjevně kvalitativně převýší ostatní, a uchazečům zase umožňuje předvést, co umí. 
   
   
4. Každoročně rádi přivitáme zástupce z řad SUIP i OIP. Tentokrát vystoupil Ing. Zdeněk Neset a Ing. Jiří Grochal. Ing. Zdeněk Neset zhodnotil statistiku vážných pracovníc úrazů a smrtelných pracovních úrazů v rámci ČR za rok 2022. Představil i systém kontrol a udělování sankcí v roce 2022. Každoročně se mnoho účastníků podivuje, že počet kontrol a výška sankcí je v rácmi staveb zanedbatelná a dožadují se větších kontrol na zadavatelé staveb. Podle počtu personálu na OIP je následně možné provádět kontroly a tyto úkoly ač nevypadají jsou dosti časově náročné, než se samotná kontrola uzavře. Další častým dotazem na konferenci je názorová nejdenotnost jednotlivých inspektorů v rámci ČR: Společným závěrem je, že bojem proti názorové nejdenotnosti je především znalost KOO BOZP legislativy. Pokud koordinátoři BOZP budou znalí zákona a povinností, které je potřeba plnit včetně všech účastníků výstavby, nemusí se obávat rozdílného názoru. Stejně tak jako hlásat jeden názor jednoho inspektora. Můžou tomu právě posloužit jednoltivé rozudky, které se vztahují k již proběhlým případům v rámci ČR. Takže rozhodně doporučujeme se neustále zvdělávat a zlepšovat při činnosti, která mnohdy většinu živí. Ing. Jiří Grochal nám ukázal pohled jednoho z inspektorů na výkon činnosti koordinátora BOZP na staveništi. Jaké jsou nejčastější chyby ve výkonu činnosti, jaké závady se dějí běžně na staveništi, jak je potřeba postupovat pro bězpečné provádění staveb. Tato praktická prezentace byla velmi kladně hodnocena a i zde je vidět, že je potřebné předávat si jednoltivé pohledy na výkon činnosti,  neboť bychom měli mít společný cíl/vizi, a to minimální počet pracovních úrazů. Samozřejmě si všichni uvědomujeme dnešní situaci na stavebním trhu, kdy vzhledem k nedostatku kvalifikovaných pracovníků se komlikuje i zajišťování bezpečnosti práce na staveništi. Zákoník práce z hlediska BOZP však mluví jasně a je jedno kolik je jeho zaměstnanců nekvalifikovaných, bez znalosti českého jazyka atd., ale o to jak jim bezpečnost zajistí (lékařské prohlídky, školení BOZP, kategorizaci prací, kontrola používání OOPP, zpracovaní a seznámení s postupy prací).
   
   
5. Ing. Pavel Vyroubal vedoucí odboru bezpečnosti a krizového řízení představil změny na úseku bezpečnosti GŘ a nové personální obsazení. Věnoval se činnosti na odoru bezpečnosti v rámci školení jednotlivých správ ŘSD ČR. Představil metodiku činnosti GŘ 7/2008 v aktuálním znění. Na stavbách ŘSD probíhají pravidelně kontroly ze strany OIP, a tak se msuí zadavatel neusále vzdělávat v rámci zjištěných doporučení. Metodika uvádí jednotlivé vzorové dokumenty ze zákona pro pracovníky ŘSD ČR. V rámci školení na jednoltivých správách byly ukázány příklady správného vyplnění Oznámení o zahájení prací a Určení KOO BOZP v přípravě a realizaci stavby. Na školení bylo upozorněno na nekvalitní zpracování plánů BOZP od koordinátorů BOZP, kteří působí na stavbách ŘSD, a proto dojde k zvýšené kontorole ze strany zadavatelů staveb při převzetí těchto dokumentů. Priortině se bude kontrola zaměřovat na splnění obsahu a rozsahu plánů BOZP dle NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
   
   
6. Jan Strakoš ze společnosti Coleman SI nám představil nejen systém dočastná¨ých stavebních konstrukcí dané společnosti, ale bavili jsem se i jednoltivých odpovědnost účastníků při montáži a přebírání dočasných stavebních konstrukcí do úžívání. Popravdě řečeno práce ve výškách patří nejrizikovějším pracím na staveništi a je jim potřeba věnovat zvýšenou pozornost. V případě pracovního úraz se následně zjišťuje u koho byla porušena odpovědnost. Opět je v rámci ČR mnoho rozsudků věnující se pádům z dočasné pracovní konstrukce. Jednotlivé rosudky budou dostupné pro členy Společné Vize na intranetu s výkladem. 
   
   
7. Přišel trochu atypický ale velmi důležitý blok pro všechny, kteří zajišťují BOZP na železničních stavbách. Požadavky na zajištění přednesl ze strany zadavatele stavby Nikolas Nitran, vedoucí oddělení Správy železnic s.o. a na něj navázal technickými požadavky možností zajištění pracovního místa pomocí pevných zábran odborník ze strany zhotovitele, a to Ing. Zdeněk Čečil ze společnosti Swietelsky Rail CZ a.s. Pan Čečil upozornil, že Na provozované koleji SŽ, s.o. je dovoleno použít pouze schválené BZ (a ostatní WS). Na to navázali pánové ze společnosti Form-Thermit, spol. s.r.o. konkrétně pan ředitel Michal Bím, kteří disponují schváleným systémem nejen v rámci ČR, a to  magnetickou ochrannou bariérou Tracksafe Barrier. Více je možné zjistit v konkrétních prezentací v sekci konfrence. 
   
   
8. Doc., Ing. Pavel Svoboda, Ph.D., vedoucí katedry ČVUT Praha představil novinky na úseku pozemních staveb
9. Přestože přednáška Novinky v managementu rizik, posuzování strojů na pracovišti kolegy Ing. Radek Brabec, svazového inspektor bezpečnosti práce zdánilě nezapadala do koncepu staveniště, ale byla důležitým zamyšlením, jak preventivně přistupovat k bezpečnosti práce při používání strojů a nářadí na pracovišti. Především bylo vyzvednotu finanční hledisko a zapojení zaměstnavatele při realizaci pracoviště, které se může už při samém počátku stát rizikové pro jednotlivé pracovníky, pokud se o něm nepřemýšlí od prvopočátku. Takovéto myšlení je ovšem priortiní u více činnností na staveništi. Celkově prevenece na stavništi i pracovišti spíše přechází do udělování sakncí za neplnění. 
   
   
10. JUDr. Eva Kuzmová, specialista na stavební právo nám přednášela Užití kontrolního řádu a správního řádu ve vztahu ke kontrolám stavenišť. Cílem přednášky bylo především všechny nahlédnou do možností kontrolního řádu, jak postupovat, co je dovolen, co naopak není možné. Jak probíhá průběh kontroly, kdo je pověřená osoba kontrolou. Jak pracovat s písemnostmi v komunikaci se státními úřady a jaké jsou ústálené postupy. 
    
    
11. Nejznámějším případem procesu v rámci koordinátora BOZP v ČR je pád mostu ve Vilémově. Ing. Petr Osička jako soudní znalec nám pomohl nahlédnout do průběhu porcesu. Tento proces trval několik let s finančím postihem daného KOO BOZP, nikoliv však s trestně právní odpovědností. Rozhodně je potřeba říci, že celý proces je často dost náročný a právě znalostí zákona je možné spousta věcí předcházet nebo být na ně připraven. Ze soudního rozsudku vyplývá, že se nepřdpokládá, že KOO BOZP by mohl dané pracovníky zachránit, ale rozhodně by k záchraně měla vést jeho činnost a zda pro to mohl udělat maximum dle zákonných předpisů. Z těchto přípakladů z praxe se může přípdaně dále pouze poučit, ale to je muisíme znát. Opět doporučujeme nastudovat celý dostupný průběh procesu.
    
    
12. Nakonec naštěstí stihl dorazit čerstvě jmenovaný soudní znalec v oboru bezpečnosti práce Ing. Mojmír Klas, který představil Nové trendy v záchytných systémech na střechách a jednotlivé odpovědnosti při navrhování. Přednáška je vždy velmi kladně hodnocena, neboť jde o praktický výklad a zkušenosti z praxe. 

    Odpovědná spolupráce projektanta stavby s koordinátorem určeným v přípravné fázi, je jedním ze základů k navržení stavby tak, aby v době svého užívání splňovala základní požadavek na stavby – viz § 8, odst. 1, písmeno e) bezpečnost při užívání. Současně Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby. Bezpečností při užívání se pro tyto účely rozumí též možnost bezpečně provádět činnosti spojené s uchováním dobrého stavu objektu. Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost viz také § 3 stavebního zákona. Spolupráce projektanta má být založená na pravidlu, že projektant zná, musí znát, jaké práce bude nutné provádět z důvodu) údržby, tedy například kontroly, předepsané prohlídky, odstraňovaní vznikajících vad atd. Koordinátor BOZP je znalý, jaké rizika při těchto pracích vznikají. Projektant na základě tohoto výčtu navrhne tam, kde je to potřebné stavebnětechnická opatření v vyloučení rizika vzniku úrazu. Mezi nejčastější rizika, která při provádění údržby stavby vzniká, je riziko pádu z výšky. Toto riziko je možné vyloučit kolektivní ochranou proti pádu – umístění zábradlí anebo vytvořením systému určeného k individuální ochraně proti pádu – kotvicí zařízení (ČSN EN 795¨), bezpečnostní střešní háky (ČSN EN 517, ČSN EN 516) a pod. Opominout nelze ani navržení bezpečného přístupu na střechu, a to s ohledem na rozsah, četnost výstupu na střechu, potřebu vynášet na střehu nářadí a další. I zde je spolupráce projektanta a koordinátora nezbytná. V případě, že projektová dokumentace není zpracována tak, aby bylo možné bezpečně stavbu udržovat a zhotovitel projektanta neupozorní, je možné označit tytu chybu za zjevnou vadu v souladu s občanským zákoníkem.

    Děkujeme všem účastníků za aktivní přístup na konfrenci a budeme se těšit na setkání na další akci. Zároveň přejeme hodně zdaru v pracovním nasazení a doufáme, že každý zkušenost a vědomost může zlepšit Vaše počínání...